2. Prostor pro spánek není jen prostor
Jedna z vašich nejčastějších obav je, jestli nevadí, že si miminko vezmete k sobě do postele.
Vítejte u druhého dílu adventního kalendáře o nočním spánku dětí.
Dneska se podíváme na takové ošemetné téma, a to je volba prostoru pro spánek nebo vašeho spánkového uspořádání, a volně tak navážeme na první díl.
Separace - kdy to začalo
Jak tohle vlastně celé vzniklo, když ještě před pár desítkami let bylo zvykem, že spaly celé rodiny pohromadě?
Ve střední Evropě to vše začalo ve 20. století, přibližně v 50. a 60. letech, kdy se separace miminek začala dostávat do popředí v oblasti péče o děti, a to už od narození. Bylo tomu tak, protože se předpokládalo, že se tak zamezí šíření infekcí směrem k miminkům, ale také z důvodu větší samostatnosti, na kterou se i v průběhu dalších let ve výchově kladl velký důraz.
V 70. a 80. letech se separace stala standardem. V porodnicích byla miminka přinášena matce pouze na kojení, a to v intervalech. Kontakt kůže na kůži a bonding v té době nebyl považován za důležitý. V domácnostech se rozmohl trend vyplakání a spaní v samostatné postýlce.
Pokud bychom se podívali do hlubší historie České republiky, co se týká spánku, bylo běžné, že miminko spalo s matkou nebo blízko matky, a to z důvodu praktičnosti, péči i bezpečnosti.
Moderní trend separace byl silně ovlivněn západním kulturním vlivem. Velkými propagátory byli pediatři, jako např. Benjamin Spock, kteří doporučovali budovat u dětí větší samostatnost. V té době byli pediatři velkou autoritou, proto není divu, že tento trend sílil.
V dnešní době se postupně vracíme ke společnému spaní, ať už “dobrovolně či nedobrovolně”. Často je to bohužel spojené s pocitem viny či selhání.
"To, jestli spíte společně v jedné posteli nebo spí vaše miminko v postýlce je jen na vašem rozhodnutí, a nikdo nemá právo vás za to jakkoliv soudit!"
Separace v porodnici dnes
Často se setkávám s tím, že maminky neví, že by spánek dítěte mohl být ovlivněn počáteční separací po porodu. Miminko může být separované z důvodů komplikací, císařského řezu nebo odpočinku maminky. Jsou to situace, které si rozhodně nedávejte za vinu. Vím, že spousta z vás toto netuší, protože se o tom mluví minimálně. Spousta z vás by stejně neměla na výběr. Dobrá zpráva je, že se vše dá opečovat, dohnat a napravit.
Co se stane, když je miminko separováno od maminky a jak to ovlivňuje spánek?
Separace miminka po porodu může mít výrazný dopad na neurologický vývoj a psychiku miminka. U miminek byla zjištěna zvýšená aktivita nervového systému naznačující stres. U těchto miminek pak byl klidný spánek snížen až o 86 %, což naznačuje problém s regulací stresu a adaptací.
Pojďme si to říct trošku více lidsky.Když se miminko narodí, a dojde k separaci od maminky, na 15 minut, nebo na celou noc, nedokáže si racionálně říct, že se máma vrátí. Takové miminko neovládá racionální přemýšlení a ještě dlouho nebude. Jeho mozek tedy začne vysílat signály, že je v nebezpečí, tělo začne produkovat více kortizolu, takže je dítě ve větším stresu. Nervová soustava miminka je však v tuto chvíli velmi nezralá.
Vždy to vysvětluji tak, abyste si představili malou kontrolku, která se pak rozsvítí vždy, když se miminko začne cítit v nebezpečí.
A jak to tedy souvisí se spánkem?
Spánek je separace. Včera jsme si vysvětlili, jak je péče během noci důležitá. A ano, ve spánku jsme separováni od svých blízkých. Propojují se naše mozky, ale nejsme vzhůru a v přímém kontaktu. Děti se tedy potom mohou cítit více ohrožené, a potřebují více naší blízkosti a podpory.
Jak se to vše může projevit ve spánku vašeho miminka?
Často se to projeví velmi brzy, už v prvních týdnech po porodu, kdy bývá miminko velmi plačtivé, neodložitelné, dráždivé.
Projevit se to může i mnohem později, a to v obdobích separační úzkosti, která se nejčastěji objevuje kolem 6. měsíce a pak v různých vlnách během vývoje dítěte.
U takových miminek se často setkávám s velmi zhoršeným spánkem během 8.-10. měsíce, kdy je vývoj obrovský a nervová soustava a mozek mají hodně práce. Spánek může být velmi neklidný, fragmentovaný, ale také se objevuje falešné usnutí, nebo nemůžete od miminka po usnutí vůbec odejít.
Jaké budou projevy také hodně ovlivňuje to, jaký má dítě temperament.
"Všechno, co na začátku promeškáte, můžete dohnat! Mazlete se, noste miminko, buďte skin to skin i doma. Snažte se snížit separaci na minimum a v průběhu spánku si být na blízku. Nic z toho není rozmazlování! Budujete tak silnou nervovou soustavu vašeho miminka."
Mám se cítit špatně?
Přibližně 75 % rodičů si vezme své dítě během prvního roku do své postele. Přičemž procenta se s věkem navyšují. A mnoho z nich to nepřiznává, protože se za to stydí.
Nemáte se za co stydět!
Pokud cítíte, že je vaše situace taková, že vám bude lépe, když budete spát v jedné posteli, že budete mít více energie, protože nebudete muset v noci 10x vstávat, vyndávat miminko z postele, zase ho tam vracet a pak teprve usínat, pak spěte společně.
Stejně tak není potřeba cítit se špatně, pokud se vám v jedné posteli nespí dobře, a raději hledáte cesty, jak spolu být na blízku i tak.
Co si z toho dnes odnést?
Dělejte to tak, jak vám vyhovuje, jak vám to funguje, a nekomplikujte si zbytečně život.
Kamarádka, sousedka, ani pediatr vás v noci nepřijde vystřídat.
Všechno se dá dohnat, i ztracený kontakt. Nervová soustava se dá posílit.
Mazlení, kontakt, nošení a uspávání NENÍ rozmazlování! ❤️
Na co se dál mrknout?
Anna
Stránky zásad
Chci odebírat newsletter!
